Důvody pro naši volbu rodit doma nebudu zbytečně rozpitvávat. Hodně jsme  četli, poslouchali a přemýšleli a dospěli jsme k závěru, že při bezproblémovém těhotenství existuje mnohonásobně větší šance prožít porodní peklo v nemocnici, než u sebe doma.

"Doktoři by rodit neměli, nemají na to trpělivost."

Každý to ale má jinak, tohle je manuál pro ty otce, kteří spolu s partnerkou dospěli k podobným závěrům jako my a hledají praktické zkušenosti. Pokud chcete čísla, tady jsou.

Zdraví.

Rodička, moje žena, je bodypsychoterapeutka a somatická koučka, která se prací s tělem věnuje 10 let profesionálně. V současné době nastupuje do psychoterapeutického výcviku zaměřeného na práci s tělem a vytváří si vlastní praxi v tomto oboru.

"Porodníci mají rádi hubené ženy."

Měla velmi zdravé těhotenství prosté všech otoků, kažení zubů, vypadávání vlasů a dalších strašáků, které ženy na internetu popisují jako téměř nevyhnutelné. Lví podíl na tom měl její dobrý genetický základ, historie porodů v rodině a zdravotní stav před otěhotněním. K dobru bych jí přičetl i pečlivě vyvážený stravovací režim, kdy do sebe každý den dostávala v přirozené potravinové formě všechny skupiny důležitých vitamínů a minerálů, mastných kyselin a jiných látek, které jí doporučili lidé z jejího profesního okolí (naturopatka, lékaři TČM, …). Celý domácí porod nebyl momentálním hnutí mysli, ale zapadalo to dlouhodobé vize, kterou s Naty máme. Předcházelo tomu důkladné studium, zvažování rizik a konzultace s vyznavači porodu všech různých forem. Velmi dobře věděla, do čeho jde, a udělala všechno proto, aby byla opravdu zdravá (mnohem víc, než je považováno současnou medicínou za standard) a aktivně pracovala na minimalizaci rizik. Pokud by nás kdokoli z lidí, které jsme si sami vybrali varoval (gynekolog s perfektními referencemi od jiných doma rodičích žen, porodní asistentka s 40 lety zkušenosti, fyzioterapeut, který s Naty dlouhodobě pracuje), od porodu doma bych Naty zrazoval. Všichni s tím ale vypadali ok, tak jsem dal zelenou i já. Klíčoví pro ni byli: 1) Skvělý gynekolog, který je v klidu, neděsí a pamatuje si informace o jejím stavu. Standardem bylo, že nám o víkendu psal, volal a ptal se na zdravotní detaily. 2) Ivana Königsmarková a její předporodní kurz v A-Centru. 3) Dula na ty jemnější věci (práce s dechem, vizualizace, masáže, aromaterapie...). 4) Feldenkrais příprava těla I tak je první porod doma riziko, které většina porodních asistentek nechce podstupovat (a už docela chápu proč).

Výběr porodnice

Všechny uklidní, když si pro jistotu nějakou vyberete. Škála názorů na kvalitu jednotlivých továren na děti je velmi široká a je víceméně jedno, co vyberete. Mě přestalo bavit číst po patnácti minutách. Podolí má od minulého roku v registračním procesu captchu, kterou umí někteří hacknout lépe než jiní. Kontakt na lidi, co se obcházením jejich registračního procesu živí, se mi bohužel dohledat nepodařilo, ale vzhledem k tomu, že místa bývájí rozebrána do dvou vteřin od začátku registrace, jim to asi docela sype. Nakonec jsme se registrovali k Apolináři, abychom to po prvním kontaktu s administrativním aparátem rovnou zrušili a jeli jsme se podívat do Neratovic, které doporučuju každému z Prahy, kdo by to chtěl jinak, ale na domácí porod si netroufá. V dojezdové vzdálenosti je prý dobrý i Rakovník. Řídil jsem se dvěma zakládníma poučkama: Nenechte se do ničeho tlačit a na nic nekejvejte, pokud nechcete. Nemusíte. Každý pacient má ze zákona právo na doprovod. Chodil jsem všude, kam jsem chtěl.

Širší rodina

"Porodnici máme vybranou, ale kde budeme rodit, to ještě nevíme", je dobrá přípravná věta pro rodiče, babičky a dědečky. Čím míň lidí ví, že budete rodit doma, tím lépe. Pro většinu starší generace je porod doma nepředstavitelný (kromě těch úplně nejstarších, pro které to naopak byla nutná norma :). Nesnažit se nikoho o ničem přesvědčit a nehledat souhlas je dobrý způsob, jak si udržet chladnou hlavu bez zbytečných emocí, a na konci ničeho nelitovat. Dobrý hack, který se nám nepodařilo včas aplikovat, je posunout datum porodu o 14 dnů později, čímž se vyhnete smršti SMSek a telefonátů, která s blížícím se termínem porodu nevyhnutelně nastane.

Matrika

Přihlášení dítěte: Když si tam skočíte předem s větou "budu rodit doma, co můžu udělat proto, abyste s tím potom neměli moc trápení" a nebudete vypadat jak lesana s neandrtálcem, paní matrikářka sice protočí oči, ale udělá co potřebujete a nebudete jejím případným znechucením procházet tři dny po porodu, kdy bude posílat blesky do rozněžnělé maminky. Pokud nejste sezdáni, tak musíte na matrice oba přihlásit muže k otcovství dítětě, jinak bude mít malé automaticky příjméní po matce a to i po následné svatbě rodičů. protip: matka může pro dítě zvolit i příjmení své matky za svobodna. protip2: Nesezdaný otec nepotřebuje pro přihlášení otcovství svůj rodný list, stačí občanka.

Gynekolog

Občas chtějí gynekologové registrační poplatky - ty platit nemusíte. Kdykoli se můžete odkázat na to, že si platíte pojištění a že nevidíte důvod si za něco připlácet. Pokud se bude ohrazovat, můžete pohrozit tím, že to pošlete na pojišťovnu. Průměrný gynekolog v ČR má zaregistrováno 1.500-2.000 žen, pokud z každé vytáhne litra ročně bokem do kapsy, má se docela dobře. My jsme i přes tohle vědomí něco navíc zaplatili - hlavně kvůli tomu, že nás nehonil na různá zbytečná vyšetření, věnoval se nám v neděli, Naty pravidelně volal a konzultoval s ní její stav atp...dostali jsme za to servis, který bych se nebál označit za nadstandardní.

"Kdyby bůh chtěl, abysme se tam koukali, udělal by nám tam okýnko."

Zbytečná a neopodstatněná vaginální vyšetření na všech prohlídkách jsou u nás standard. Obecně jsem si nechtěl nechat sahat do ženy - každé vniknutí zvyšuje riziko infekce a navíc je úplně zbytečně. Ultrazvuk prý zvyšuje teplotu plodové vody a dětí na něj prý reagují (ať už na tlak nebo na vlny). S rentgenem také platí, že méně je více. Na žádné z vyšetřeních nemusíte a můžeme odmítnout cokoli chcete. Pokud se nechcete stresovat, nikam nechoďte a nic jim nedávejte. Monitor je ultrazvuk, akorát místo obrazu ma výstup zvukem. Natáčet ho kdykoli mimo porod je zbytečné (nikdo ho neumí správně interpretovat a navíc má vypovídací hodnotu pouze 24 hodin po natočení).

"Vsichni mají tendenci se ke všem těhotným ženám chovat jako k rizikovým. Ale 90 % žen rizikových není."

Drtivá většina žen je naprosto v pohodě a nic nepotřebuje.

Příprava na porod

Mluvte jenom s ženami, které rodily doma. Z těch, které rodily doma, neměla problém skoro žádná (a těch pár výjimek je extrémně medializováno). Z těch, co rodily v nemocnici, měly nějaký "drobný" problém skoro všechny. Většina z nemocničních žen vám řekne "Ještě že jsem rodila v nemocnici!" a pak popíše problém, který by se jí možná bez zásahu v nemocnici vůbec nestal. Survival bias pracuje na plné obrátky, volně přechází do zaměňování kauzality s korelací, selektivní paměť pár dnů po porodu přemazává všechno špatné. Nejhorší ze všeho jsou doktoři, kteří vystresovaní množstvím problémových porodů, které se na ně denně válí, nedokážou pochopopit, jak někdo může "riskovat" a rodit doma. Těm obvykle zkouším vysvětlit něco za základů statistiky na příkladu "Jezdíte autem? A to se nebojíte řídit, když každý den na silnicích zemřou dva lidé?". Ty ženy, které rodily doma, používají slova:

• Ztotožnění s bolestí
• Mindfulness
• Práce s dechem
• "Bylo to náročný, ale dala jsem to"

Ty, které rodily v nemocnci:

• nastřihávaní
• píchaný oxytocin
• vyvolavačky
• epidurál
• "bez léků bych to nedala"
• případně "narkóza"
• a finálně "císařský řez"

Mluvili jsme ale i s ženami, které měly porod v porodnici a byl velmi ok a citlivě vedený, ale existuje velká touha si racionalizovat cokoli, co si žena vybrala a prožila. Nechte se nakazit jenom tím, čím opravdu chcete. Jenom s dulou bych doma nerodil - duly nemají lékařské vzdělání (narozdíl od pěti vysokoškolsky zdravotnicky vzdělaných povolání, mezi které porodní asistentky patří) a existuje velká šance, že na poslední chvíli cukne a pojede se zbytečně do nemocnice. Výběr dobré porodní asistentky je základ. Přípravný kurz jsme měli s Ivanou v A centru na Karlíně, které má pověst toho alternativnějšího, co lze v Praze nalézt. I tak jsme mezi účastníky trochu vyčnívali odhodláním rodit doma a hlubší teoretickou přípravou (známé duo "šprtka a troll"). Pokud máte rádi first principle arguments a chcete nad věcmi přemýšlet, Ivana je dobrá volba. Poznámky z jejích kurzů by vydaly na samostatný článek.

"Sbalená taška do porodnice se dobře vybaluje."

Anibal vypadá jako cool nápad, ale ve finále doma spíš vystrašil. Nahřívání a masírování hráze jsme nepřeskočili, jen já jsem se ho neúčastnil. Před porodem jsem byl ještě koupit igelit (pokud nechcete černý, tak nejtlustší mléčný je středně tenký) a nesavou podložku na postel z IKEA, kterou čekám, že časem zužitkujeme i jinak. Všechno ostatní si koupila má žena.

Jak se chovat v porodnici

Pokud už pojedete do nemocnice, nezapomeňte si nabíječku na telefon. Nemusíte si nechat vnutit k podpisu žádná lejstra a z informovaného souhlasu můžete vyškrtat cokoli, co se vám nelíbí. Úkolem chlapa může být odstínit ženu od zbytečné byrokracie a narušovat pokusy nemocnice o optimalizaci svého procesu proti jejímu pohodlí.

"Jde to nějak pomalu, nechcete něco píchnout?"

Doktoři i vy chcete minimalizovat riziko, ale pro každého to znamená něco jiného. Doktor chce minimalizovat své riziko a nedostat se před soud za smrt dítěte či matky (legit) - z jeho pohledu je císař ideální varianta, kdy má vše pod svou kontrolou a na všechno dost času - neprotestující pacientku a zoptimalizovaný proces. Oproti tomu pro matku je ideální varianta plynulý (z doktorova pohledu dlouhý a nejistý) porod, kdy je na všechno dost času a nekončí se nastříháváním hráze nebo jizvou na břiše. Je obvykle na manželovi, kdo vyhraje. Doktoři mají tendenci si najet postupy, kterým rozumí - dostat ženu do nějaké fáze, ve které už ví, co mají dělat. Typický cyklus je

• Porod postupuje pomalu -> vyvolávačka.
• Vyvolavačka způsobí nepřirozené stahy dělohy -> bolest -> léky tlumící bolest
• Léky tlumící bolest ochabují svaly dělohy, porod postupuje pomalu -> vyvolávačka.
• a takhle si ji snaží udržet v rychlostním pásmu, které jim vyhovuje.

Většina léků prostupuje placentou k dítěti Dost si pomůžete, pokud máte dopředu připravený porodní plán. Keep it simple. Pokud ženě zjistí něco z krevního obrazu nebo vaginálního stěru, naperou do ní pro jistotu před samotným porodem antibiotika. Je na vašem zvážení, jestli je to opravdu nutné.

Novorezenec se stává pacientem v momentě narození a jako takový čerpá veškerá práva.

Jmenovitě třeba již zmíněnou neustálou přítomnost osoby blízké - kojenecké oddělení má tendenci být jediným oddělením v nemocnici, kde nechodí lékař za pacientem, ale přistrkávají pacienta za lékařem. Vezmou vám dítě a odnesou k doktorovi bez vás. Můžete to odmítnout a jít s dítětem kam chcete a pokud to nejde, musí přijít oni k vám. Označení dítěte je ok, malování na tělo taky, rozhodně by na něj neměli nic lepit. Pokud dostává náramek s číslem, stejný náramek by měla dostat i žena, záměn už se v Čechách několik stalo. Doktoři můžou mít tendenci dítěti kápnout hned po porodu do oka oftalmoseptonex. Šance že to něčemu zabrání je velmi malá, akorát to rozhodí dítě a prý to pálí. Občas u dětí bývají ucpané slzné kanálky, dá se to promasírovat a/nebo tam kápnout trochu mateřského mléka, které je ostatně dobré na cokoli. Vitamín K je ok, ale není potřeba ho píchat. Dá se normálně vyvolat sací reflex a dát novorozenci pár kapek přímo na jazyk. Pokud pojedete do porodnice z rozeběhlého porodu doma, rozhodně z vás nebudou úplně nadšení a je možné, že vám to zkusí dát sežrat. Mějte připravené, co budete říkat a syncněte se v autě s vaší porodní asistentkou. Připravte se na situaci, že můžete v porodnici strávit i několik desítek hodin, kdy nebudete mít co dělat. Mít sebou nabíječku na telefon může být k nezaplacení.

Porod doma

Pokud je žena zdravá a mimino správně natočené, jediný kdo to může pokazit, je žena svým strachem. Opět využijte co nejvíc domácí prostředí. Nenechte k vám v žádném případě nikoho cizího chodit, nebojte se odejít si dělat svoje věci, pokud to situace vyžaduje. Nemusíte být spolu zavření x hodin v jedné místnosti a vzájemně se stresovat. Resp. stresovat ji, protože zatímco ona se konečně může uvolnit do klidného rauše, chlap má tendenci přenášet na ni strach svými přeadrenalinovými reakcemi. Porod je podobný sexu - taky se nedá dělat, pokud vám do pokoje furt někdo lozí a ruší.

"Hlavou dítě porodit nelze."

Pokud máte doma intelektuálku, zamyslete se nad tím, co ji při předehře  dostane zaručeně z hlavy do těla. Při porodu to může být skill k nezaplacení. Některé ženy nejdřív potřebují při kontrakcích vyčerpáním padnout (20h není výjimka), aby se konečně uvolnily a nechaly tomu volný průběh. Aspoň je dole vše ready a nemusí se nastřihávat a nehrozí natržení. Samota pro ni může být dobrá - je ok vypadnout při sebemenším náznaku a neřešit to. Porod na zádech je nepřirozený, zavírá pánev a slouží hlavně k většímu pohodlí porodníků. Nedivte se, pokud vaše žena bude stát nebo klečet. Nebo stát na hlavě. Neexistuje žádná správná poloha - indiánky prý dokázaly rodit cestou na koni, kdy se ve finálních okamžicích přidržely nějaké větve nad hlavou a lehce se nadzvedly. Krev na ploše má opticky větší objem, než jí ve skutečnosti je. Cvičně si v kuchyni rozlijte půlitr s pivem na podlahu, pokud to potřebujete vidět, ať nejste v šoku => ačkoli to vypadá, že z ní krve odešlo opravdu hodně, nemusí to tak být a všechno může být v normě. Naty mě reálně nejvíc potřebovala na začátku, abych počítal kontrakce a prodlevy a pak volal ty, které jsem měl volat. Pak až úplně na konci k fyzické a psychické podpoře a kontaktu s miminkem. Zbylých 20 hodin si vystačila se svojí kamarádkou a porodní asistentkou.

Miminko

Porozená miminka vypadají jinak, než ty na shutterstocku nebo na instáči. Mají jinou barvu, fialová je ok, každopádně modrá je dobrá. Můžou mít bouli (tzv. porodní nádor) a vypadat jako trpaslíčci s čepicí. Je to tím, že lezli ven lehce nakřivo a obvykle to vzniká, pokud je delší prodleva mezi odtokem plodové vody a samotným porodem. Proto by se btw neměla nikdy propichovat plodová voda. Pokud vydržíte se stříháním pupeční šňůry několik minut po porodu (2-3), zvýšíte množství krve v miminku až o 30 % a dodáte mu navíc železo pro rychlý vývoj, které mateřským mlékem v prvních týdnech nedostane, protože ho v těle všechno spotřebuje matka pro svu regeneraci. Pokud vám to připadá jako extrém, vygooglete si už ten lotosový porod! Všechna miminka jsou po porodu upatlaná. Krom krve hlavně od mázku, což je čistý lanolin, velmi vzácná věc. S blížícím se porodem lanolinu ubývá, narozené dítě ho má jenom v záhybech kůže. Je to ochraná vrstva, kterou není potřeba smývat, vydrží třeba i týden. Může být špinavé i od plodové vody, která může být zelená nebo růžová - dítě je potřeba po porodu držet opatrně, ale pevně, aby nevyklouzlo. Může se objevit i zelená smolka - dětská stolice nahromaděná ve střevech za dobu pobytu v děloze. Dítě může být oteklé, protože zadržuje hodně vody. Není výjimkou, že během prvních tří dnů vyčurají až 15 % své váhy.

15 % je u 3kg dítěte  450g !

Nenechte se vystresovat doktory, kteří budou tvrdit, že nepřibírá. Přibírá, ale víc vyčůrává. Dlouhé nehty na rukou, akorát nehty na nohou, velká varlata a překlopené stydké pysky jsou všechno známky donošených miminek.

Po porodu

Vytřískejte z toho maximum! První hodina po porodu je kruciální. Dítě jsem měl deset minut na svém holém těle i já a díky tomu teď u nás malá usíná u obou v náručí bez problémů. Dítě se cítí bezpečně, pokud je mu teplo, má tlumené světlo, tiché a známé zvuky. Utřené dítě ztrácí teplo mnohem pomaleji. Dítě se po narození mračí, začne se smát až ve chvíli, kdy se poprvé nadechne. Některé děti křičí 15 minut, jiná jsou v pohodě - je to jedno. Dokáže mít otevřené oči úplně dokořán. Mají fixovanou ostřicí vzdálenost 25-30 cm. Je schopné nekonečně dlouho fixovat pohled z očí do očí na kohokoli. Bonding v první hodině je hodně o hormonech, které cítí dítě z matky a otce, když ho mají v náručí a u matky z plodové vody, které dítě obaluje. Poprvé jsme ho umyli až po týdnu, do té doby bylo úplně v pohodě. Není potřeba dítě ihned měřit. Ještě je srolované a na měření ho násilím natahují. Druhý den po porodu už bude mnohem víc ok. Nenechte si domu nikoho lozit minimálně prvních pár týdnů pro kvalitní bonding. Žádní rodiče, známí, etc, všichni můžou počkat. Každou návštěvu musí dítě zpracovávat jako naprosto novou, unikátní situaci a je otázka, co to s ním udělá v době, kdy se mu formují první mozkové závity. Jak byste reagovali vy na takovou hromadu nových lidí, kteří vás pokaždé probudí a pořád vás někam nosí? Pokud spí, tak nebudit a to ani kvůli kojení. V porodnici nastupuje konflikt se systémem, pokud není do čtyř hodin pokojeno - takže jít radši domů. Děti spí na rovině bez polštářů, ještě nemají zákruty páteře. Občas je potřeba ho otočit, aby se neoleželo na jednu stranu. Může být i na břiše, ale bude trochu naštvané, protože ještě neudrží hlavu. Ještě před půlrokem jsme si nedokázali představit, že bychom něco dělali s placentou. Dneska už je to trochu jiné. Zpracovávání placenty považuju za svou největší challenge z celého porodu (padlo u toho do mě půl Žufánka).

Po 48 hodinách.

Neuřízli jsme celý pupečník, čekáme až přirozeně odpadne, abychom neobnažili tři cévy vedoucí z pupku. Vedou dál do největších cév v těle, riziko infekce při přestřihávání je příliš velké. Omazáváme ho lihem u kořene. Vypadá jako cukrářský pendrek - taková tlustá tkanička. Otáčíme ho směrem nahoru, aby nezavazel mezi nohama. Patičky mají význam, je to funkční screening, na jehož základě se, na rozdíl od DNA screeningu během těhotenství, dá opravdu něco dělat. Monitor dechu není potřeba. Spaní v posteli s rodiči je ok.

Kojení nesmí nikdy bolet.

Po měsíci bez kojení je velmi malá šance, že se něco spraví. Řešte problémy včas. Zastavení laktace je nejčastěji ze stresu. Není z velkého stresu, ale z "měl jsi přijít v šest, ale přišel jsi v 18:15". I to je forma stresu. Obzvlášť si hlídejte, kdo k vám chodí domů. Stres může být i návštěva pediatra. Je potřeba zjemnit vnímání věcí. Z víkendu u prarodičů se děti a občas i rodiče vzpamatovávají ještě týden.

"Co jste řešila minulý týden? No byla tady tchýně, jinak nic."

Když je problém s kojením, ptát se co jsme dělali poslední týden a hned volat o rady porodní asistence (příp. laktační poradkyni, dule, etc…). Při problémech: Před kojením prsa rozehřívat ve sprše, po kojení chladit tvarohem (ta syrovátka je důležitá, aby byla na kůži, tvaroh v obalu moc nepomáhá).

Šel bych do toho znovu?

Po celém zážitku si zatím nejsem jistý, jestli bych to celé chtěl doma absolvovat znova. Nemocnice má pro chlapa výhodu, že ho odstíní od všeho, co se v tu chvíli bojí přijmout, sledovat, chápat, poslouchat. Odstíní ho od nejpřirozenější věci na světě - porodu. Co když ale bylo pointou celého zážitku to s ženou vydržet, prožít to spolu a najít v sobě sílu se někam posunout? Co když se tím neustálým podvědomým odsouváním a odmítáním všeho, co je lidské, špinavé a opravdové, připravuju o lidství samotné? Na světě neexistuje nic lidštějšího a přirozenějšího, než zrození nového člověka, navíc vlastního dítěte, tak proč si to neprožít? Čeho se bojím, co se mi na tom nelíbí? Je v tom spoustu emocí, které si každý z nás otců musí zpracovat. Šel bych do toho znovu? Starost o bezpečí a klid své ženy by asi znovu překonala moji touhu po pohodlí a za splnění všech podmínek zmíněných na začátku, bych se tomu nebránil. Není to zas až tak komplikované. Zažil jsem od té doby už i náročnější věci.