18. června 2013
Původně jsem se chtěl rozepsat o tom, jak se prakticky neznámý čtyřhvězdičkový generál Keith Alexander
stává nejmocnějším mužem světa, že
panika z Google Glass je úplná píčovina, protože zrovna kamera žádného geeka nezajímá a jak lze z dat
vylhat téměř cokoli.
A pak mi na pár minut zablokovali facebookový účet a já se rozhodl pro dětské porno.
Málokdo si uvědomuje, o co vlastně přijde, když má zablokovaný účet na facebooku. Vždyť je to jenom...facebook.
Taky jsem si to myslel, ale realita umí nepříjemně překvapit.
Fotky v prdeli. Zvlášť ty "cizí", na kterých vás někdo označil - ty mrzí nejvíc a není možné je dohledat.
Nezalogujete se nikam, kam jste se předtím hlásili skrz facebook. Všechny loginy ztraceny, žádná možnost resetovat heslo nějakým normálním způsobem u 90 % webů.
Neexistující původní seznam přátel. Pokud si založíte nový učet, netušíte kdo vám tam chybí.
Žádná historie zpráv.
Nulová historie pro výpočet toho, co by vás mohlo zajímat => měsíce prohrabávání odpadu ve feedu.
facebook.com/jméno je zabrané.
atp...
Jednotlivě jsou to drobnosti, dohromady je to docela úlet, který člověka lehce rozhodí. Je to jako přijít o disk bez zálohy se spoustou osobních dat.
Chvíli se dá bez facebooku žít, ale po několika měsících si začnete připadat...odpojeni. Od akcí, které jste minuli, protože vás na ně nikdo osobně nepozval. Od věcí, které přece všichni vědí a všichni je znají, protože byly na facebooku. Ztrácíte obecné povědomí o tom, jak se mají vaši přátelé.
Nestalo se mi to poprvé, facebook mi účet zablokoval/zrušil už několikrát a naučil jsem se s touhle možností žít. Pro zálohovaní dat na sociálních sítích používám
SocialSafe (haha, backupovat si cloud k sobě na HDD...sooo nineties...no ani to neinstalujte, jednak je to furt strašné otravný a druhak vám je stejně nakonec DB fotek na disku bez těch sociálních vazeb a označených lidi dost k ničemu) a podle nějaké zmatené teorie se snažím držet svůj
edge rank dostatečné vysoko na to, abych nepropadával ihned automatickým blokačním sítem.
Poslední dobou se to děje daleko častěji než dříve - třeba
Padákovi se to za poslední měsíc stalo dvakrát. Poprvé tam hodil nějaké fotky své dcery koupající se ve vaně (jsou jí 4 roky), podruhé si psal s našim bývalým spolupracovníkem něco v japonštině a použil výraz "hentai porn" když se bavili o bigdata. Obojí stačilo k blokaci bez udání konkretního důvodu a bez možnosti se jakkoli odvolat, či něco někomu vysvětlit.
Mě účet na pár minut blokli poté, co jsem si na zeď hodil link na článek
Google Is Building A New System That Will Make It Virtually Impossible To Find Child Porn On The Web s tímhle komentářem:
Já jsem měl ale tentokrát štěstí - stačilo si projít activity log a odsouhlasit pár divných hlášek.
Jenom kvůli tomu, že jsem použil v přspěvku výraz "dětské porno".
O co teda jde?
Facebook se stal mainstreamovým médiem, které potřebuje vydělávat a nemůže si dovolit ignorovat různé nátlakové skupiny tak jednoduše, jako mohl dříve.
Organizace typu
Women, Action & the Media začínají stupňovat svůj tlak a přes vyhrožování "
nebudeme kupovat výrobky žádných společnosti, které inzerují na facebooku" pomalu dosahují svého.
Facebook denně zpracuje přes
3 miliardy nasdílených příspěvků. Není v lidských silách všechno ručně projít a proto jsou zapojeny automatizované algoritmy. S tím jak se zdokonalují třeba ty na
rozpoznávaní obsahu fotek stačí, aby bylo vyfoceno příliš mnoho odhalené kůže nebo
cosi, co připomíná lidskou bradavku a systém vás odstřelí automaticky. Dlouhodbě největšími hity jsou
kojící matky a fotky po žen po
masektomii.
Cenzura je vždycky stejná.
Pár
vyvolených rozhoduje o tom, co je dobré pro zbytek světa bez toho, aniž by se ptali, jestli to někdo chce. A opojeni mocí nevědí, kdy přestat. Takoví malí
hitlerové.
Tam kde končí různé úchylné spolky omezující vysvlékání se ostatních, nastupuje vláda. A začíná se vždycky stejně.
Dětským pornem.
Dětské porno je ultimátní argument, protože všichni přeci vědí, ze je špatné a to bez vyjímky.
Dětské porno potřebuje konzumenty, říkejme jim pro zjednodušení úchylové. A v hlavách vládnoucích
elit asi existuje nějaká teorie, podle které když zakážeme vyhledávaní dětského porna na internetu, všichni tito úchylové najednou zmizí a svět bude znovu sluníčkovým místem. Podle této teorie může za lidi, kteří rádí onanují nad dětským pornem, samotná jeho existence.
IMHO je to stejné jako tvrdit, že za gaye můzou ostatní již existující gayové mezi námi nebo že bychom bez normálního porna nevěděli, že je možný pohlavní styk dvou lidí.
Total bullshit.
Co by opravdu vyřešilo problém dětského porna?
Dlouhodba práce s úchyly, kvalitní teamy na vyhledávaní ztracených dětí, sem tam prohledat sklepy v okolí kvůli Fritzlům...samé nepopulární a nákladné činnosti.
Oproti tomu je křik "zakažme dětské porno" mnohem jednoduší a politicky výhodnější.
Čeho dosáhneme tím, že zakážeme dětské porno na internetu?
Znovu dojde k vytvoření lukrativního černého trhu, který byl s příchodem internetu potlačen. Umožníme vznik organizovaným gangům, které začnou pořádně šroubovat ceny této nyní volně dostupné komodity. Vysoké ceny povedou k profesionalizaci celého odvětvi, větším výnosům, více únosům, kvalitnějšímu HD obsahu a...spirála se roztáčí.
Když se zakazuje dětské porno na internetu, není to
nikdy kvůli dětskému pornu.
Vždycky je zatím víc - skrytá touha vládnoucích
elit po zavedení funkčního mechanismu pro cenzuru internetu.
Jakmile se jednou postaví infrastruktura na cenzuru dětského porna, bude velmi jednoduché začít cenzurovat cokoli dalšího.
Návod na výrobu jaderné pumy? No jistě, to přece potřebují jenom teroristé!
Chcete platit méně na daních? To chtějí jenom zloději!
Vymývání slzného plynu z oči? Jseš radikál snažící se svrhnout vládu!
Kam šly peníze z rozpočtu? Prostě nepotřebuješ vědět!
Co když do Googlího systému na cenzuru dětského porna někdo přihodí obrázky z tureckých demonstrací? Video prezidenta kradoucího propisku? Informace o PRISMu?
Kdo to pozná? Kde to bude možné reklamovat? Kdo určuje co je dětské porno a co už není?
Quis custodiet ipsos custodes?
Střezte se každého, kdo podporuje cenzuru internetu ve jménu čehokoli. Na konci dne to bude on, kdo vám bude diktovat, co si můžete myslet.
Včetně toho, co si můžete myslet o něm.